Po přečtení dnešní MF Dnes jsem měl zase takovou pachuť v ústech. Tématem dne bylo, že se Ježíš nenarodil v roce nula, ale sedm let "před Kristem". A k tomu spousta různých vyjádření vědeckých kapacit, zejména astronomů, kteří vypočítávali, že hvězda-kometa, o níž mluví bible, se měla objevit právě v roce 7 př. Kr. Dovolil bych si tato "senzační" tvrzení, která jsou mezi biblisty a historiky už několik desítek let známa, ještě trochu doplnit.
O Ježíšově narození mluví dva ze čtyř evangelistů – Matouš a Lukáš, každý jinak. Matouš zmiňuje kromě hvězdy i tři mudrce z východu, krále Heroda (který zemřel ale roku 4 př. Kr.) a další. Na druhou stranu neříká nic o sčítání lidu, pastýřích, jeslích… Podle Matouše by se Ježíš narodil skutečně někdy mezi lety 4 př. Kr., kdy zemřel Herodes a 7 př. Kr. (protože podle Matoušova vyprávění nechal Herodes povraždit všechny chlapce do věku tří let, což by odpovídalo tomuto intervalu).
Máme tady ale ještě Lukáše. A ten k narození Ježíše přistupuje úplně jinak. Žádný Herodes, žádní mudrci, žádná hvězda. Zato ale jakési sčítání lidu, které nařídili Římané. Podle historiků žádné podobné sčítání nemohlo v době, o které mluví Matouš, proběhnout, protože tehdy měl Izrael relativní nezávislost na Římu a židé byli na něco takového velmi citliví. Kolem roku 4/5 po Kr. ale ztrácí Izrael samostatnost a dostává se pod přímou správu Říma, jak o tom také Lukáš mluví. Takže někdy na počátku římské správy, tedy kolem roku 5/6 po Kr. by přicházelo podobné sčítání v úvahu. Dovolil bych si tedy kolegy novináře z MF Dnes doplnit – nejen, že se Ježíš nenarodil v roce nula, nejen, že se mohl narodit o několik let dříve, on se mohl narodit i o několik let později.
Důvod, proč mají evangelisté ve svém počítání takový nepořádek, tkví v tom, že jim snad ani nešlo o to uvádět historicky přesné údaje (které pravděpodobně ani neznali). Matoušova výpověď spíše zní – židům se narodil mesiáš, ale nikdo z náboženského ani politického establishmentu ho nepřijal a dokonce mu usilovali o život. Ti, kdo ho přijali, byli pohané (učení mágové z východu). A Lukáš? Ten zase staví kontrast mezi bohatými a chudými – v zájezdním hostinci pro ně nebylo místo, proto se narodil mezi lidmi na okraji společnosti, kterým my idylicky říkáme pastýři, ale spíše to byli tak trochu společenští vyvrženci, asi jako kdyby se dneska Ježíš narodil nikoli v Arcibiskupském paláci, nebo alespoň v nějakém penzionku, ale spíš na hlavním nádraží. A asi by si ho tam nikdo z těch šílících davů, které si lezou po hlavách v hypermarketech, aby oslavily jeho narození, nevšiml. Asi jako tehdy. Historie se holt zase opakuje.